Pryč je doba, kdy se mobilní telefon využíval výhradně pro telefonování a posílání krátkých textových zpráv. Vývoj mobilní komunikace a telefonních přístrojů pokročil velmi rychlým tempem, a kdybychom toto tempo měli porovnat s dobou, která uplynula od prvního černobílého televizoru k barevnému, je vývoj technologií mobilních komunikací mnohem rychlejší. První velké a těžké mobilní telefony z poloviny 90. vystřídal barevný display s vyšším rozlišením a dnes už se s takovými telefony nesetkáte ani v bazarech.
Na konci druhého desetiletí nového milénia se častěji skloňují výrazy „Internet v mobilu, datové přenosy“. Jde především o rychlost přenášených dat a jejich objem. Dnes už si ovšem nevyměňují data jen mobilní telefony, ale i různá tzv. smart (chytrá) zařízení, automobily, lékařské přístroje a vybavení a stroje a mechanismy. Takové technologické „síti“ říkáme IoT – Internet of Things, tedy v překladu jako Internet věcí.
Internet věcí se rozvíjí rychlým tempem
V současné době je do této datové sítě zapojeno zhruba osm a půl miliardy věcí. To je sice úctyhodný počet, ale stále jde o pouhý zlomek „věcí“, které by do sítě mohly být zapojeny, tedy asi jen necelé jedno procento. Současná podoba sítě však není plně dostačující, ačkoliv např. síť Vodafone se tím pochlubit může.
V České republice totiž společnost Vodafone provedla celorepublikové pokrytí touto speciální sítí pro tzv. Internet věcí. Byl to jeden z prvních projektů ve světě, který se podařilo realizovat, projekt se nazývá NB – IoT, tedy Narrow Band IoT, což znamená v překladu něco jako síť pro Internet v úzkospektrálním pásmu. Tato Vodafone Internet síť věcí pokrývá v současné době necelých 100% plochy území republiky a 94% lidských sídel – budov, a dokonce i podzemních. Komerční provoz započal v prosinci roku 2017.