Nemoci, proti kterým se u nás povinně očkuje:
- Záškrt
- Tetanus
- Černý, neboli dávivý kašel
- Dětská obrna
- Hepatitida typu B
- Onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B
- Spalničky
- Zarděnky
- Příušnice
Nemoci, proti kterým očkovat lze, a to dobrovolně:
- Pneumokokové nákazy
- Rotavirové infekce
Očkování je zprostředkováno několika konkrétními vakcínami, z nichž nejpoužívanější jsou následující:
v Hexavakcína (komerčně jako Infarix hexa) – tato vakcína se oproti původnímu schématu, které zahrnovalo čtyři dávky, očkuje již pouze na třikrát. Chránit má proti záškrtu, tetanu, černému kašli, obrně, hepatitidě B a onemocnění Haemophilem.
v MMR (v podobě atenuované vakcíny Priorix) – vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Vakcinační schéma se doporučuje zahajovat kolem 13. měsíce, dříve by mohlo docházet k interakci s mateřskými protilátkami.
Proč někteří rodiče nechtějí očkovat?
Kvůli strachu z nežádoucích účinků a reakcí na vakcíny. Běžnými negativními reakcemi jsou zarudnutí a bolest v místě vpichu. Výjimečně se objevuje i teplota, křeče a alergické reakce. Debatu ale vyvolala především studie, která vakcinaci (zejména vakcíny MMR) spojovala s propuknutím autismu. Tato byla ale vyvrácena, navíc sám autor studie přiznal její nevěrohodnost. Názory, které ale jejím prostřednictvím zazněly, kolují společností nadále.
A proč je naopak plošné očkování důležité?
Je to dáno principem kolektivní imunity. Pokud je na určitém území velké procento dětí očkovaných, výrazně se snižují možnosti přenosu daných nemocí. Ty se mezi lidmi nešíří, a jsou tak chráněné i děti neočkované.